2019
úterý, ledna 08, 2019
Ahoj krásky,
omlouvám se, že s recenzemi otálím, ale poslední dobou jsem si toho na sebe naložila tolik, že nevím, kde mi hlava stojí. Po dovolené, kterou jsem si dopřála přes všechny svátky, se mi do studia opět nahrnula záplava mých zákaznic, takže když nejsem tam, řádím doma s Magdalenkou, jezdíme na návštěvy k babičkám, chodíme na procházky, nakupovat a když mi zrovna Majda nesedí na klíně, nechce mě malovat nebo nerozhazuje to, co jsem právě uklidila, snažím se věnovat blogu. Nafotit spoustu fotek, abych je mohla upravit, napsat dopředu několik článků, pak vše zkompletovat a naplánovat zveřejnění atd. To vše s nasazenými antibiotiky, která jsem si vysloužila po neustupujícím kašli, rýmě, nachlazení apod. Díky Bohu za ně! Zabírají a já má tak možnost normálně fungovat.
Lednem pro mě nastalo několik změn. Rozhodla jsem se sundat dlouhé gelové nehty, obarvit si vlasy (barvou, která je sice dlouhotrvající, ale vymývá se z vlasů ukázkově, takže žádné odrosty nehrozí a za dva měsíce mám opět svůj původní odstín, což mi naprosto vyhovuje) a se začátkem nového roku jsem se poddala cukrfree stravě. Nedala jsem si žádné předsevzetí, že chci do svatby zhubnout tolik a tolik kilo. Celkově to slovo předsevzetí nebo dieta nemám moc v lásce. Přičichla jsem k novému způsobu stravování, lepšímu životnímu stylu a musím říct, že mi to zatím maximálně vyhovuje. Cukroví jsem se přes Vánoce ani netknula, a to moje máma peče luxusní kousky. Ochutnala jsem snad tři druhy vždy po jednom kousku a už v ten moment mi začalo být všelijak. Věděla jsem, že to asi nebude nic pro mě. Jestli jsem si potom dala dva perníčky ke kávě, tak to bylo hodně. Jo, a to kafe taky už nepiju. Nebudu lhát, to mi teda chybí, protože jsem v něm měla spásu v podobě rychlého dodání energie, kterou ze mě vycucává ta dvaadvaceti měsíční rošťanda. Od toho všeho si slibuju jediné. Cítit se ve svém těle dobře a to se mi zatím daří.
Začátek roku pro mě představoval také jeden důležitý úkol - naplánovat naši svatbu. Zasnoubili jsme se někdy v dubnu loňského roku, a tak do května dalšího roku bylo pořád dost času. Jenže ono se to krátí a to zatraceně rychle. Do konce měsíce bych měla ráda hotové oznámení, které budeme rozvážet a které si dělám sama. Přijde mi zbytečné vyhodit několik tisíc za kusy papírků, které si můžu v pohodlí doma vytvořit, vytisknout a zkompletovat sama. Jinak bych řekla, že je asi vše zařízené. Na vše ostatní mám tzv. lidi. S nimi mě bude pak čekat jen několik schůzek, na kterých domluvíme detaily, fotografku máme, dj konečně taky, o výzdobu se mi postará moc šikovná slečna a dort se sladkým barem mi upeče další šikulka, kterou bych mohla nazvat jako takovou moji dvorní cukrářkou, protože od ní beru sladkosti a cukrátka snad pro každou výjimečnou příležitost. Prstýnky přijdou začátkem února a budeme vyčkávat :) Na IG jsem psala, že nemám v plánu psát nějaké slohy o přípravách nebo vytvářet speciální hashtag, pod kterým by byly ukryty veškeré přípravy. Svatbu si chceme užít hlavně v rodinném kruhu a s těmi nejbližšími. Každopádně, o nějakou tu fotku/drobné útržky se s vámi podělím. To je jasný ;)
Ty články mě štvou. Mám toho v plánu tolik! Tolik, že upřímně nevím, co by vás mohlo bavit víc a co vám sem dát nejdřív. Ale tento týden by pro mě měl být trošku volnější, tak věřím, že toho hodně stihnu.
Jaký byl váš vstup do nového roku? Je něco, co byste si v letošním roce rády splnily?
Mějte se krásně!
Vaše A.
0 komentářů