Ahoj krásky, 

aby to tu nebylo pořád jen o kosmetice (i když o čem jiném by vlastně beauty blog byl, že), tak jsem se rozhodla přinést vám článek ze života, mého soukromí a konkrétně z mých třiadvacátých narozenin. 

Hned na začátek říkám, že se mi to číslo vůbec nelíbí :D Nevím, čím to je. Ta trojka je tam prostě divná, možná, že bych víc brala čtyřku.. Každopádně jsem zas o rok starší, zkušenější, snad i moudřejší a život jde dál, neustále. Já jsem na nějaké velké narozeninové oslavy či kdoví jaké zapíjení, nikdy nebyla. Bohatě mi stačilo si v klidu sednou s rodinou, vypít si pořádný hrnek kávy nebo čaje a byla jsem spokojená. Letos tomu nebylo jinak. Na onu "party" (měla by okolo sebe mít mnohem víc uvozovek) přijeli rodiče i prarodiče. Pro mě to znamenalo jediné. Vstát brzy ráno a začít uklízet. Nechyběla ani příprava nějakého toho občerstvení a jakmile bylo hotovo, mohla jsem očekávat první hosty. Jako první přišel domů přítel. Neviděla jsem ho, protože jsem leštila stolek v obýváku a rovnala na něm nachystané zobání. Po předání kytky a přání k narozeninám mi bylo oznámeno, že zbytek na mě čeká v kuchyni. Na lince ležela krabice. První, co mě napadlo, bylo to, že se stavil u našich doma a vyzvedl mi balíček, o kterém mi psala máma. Když jsem přišla blíž, krabice byla otevřená a jen tak ledabyle přelepená páskou. Jakmile jsem uvnitř uviděla seno a zjistila jsem, že se v ní něco hýbe, bylo mi to jasný :D Dostala jsem zakrslíka. 

Já ho chtěla, moc! Doma jsem pro něj měla všechny věci, protože už jsem jednoho zakrslíka v minuosti měla a vybavení jsem se nijak nezbavovala. Jeden den jsem jela nakoupit nějaké jídlo a napadlo mě omrknout zvířectvo ve zverimexu, kde byl i můj/náš Charlie. Samozřejmě, že jsem se  doma musela pochlubit, kde jsem byla tak dlouho :D No a podívejte se, teď mám tady toho strakatého ušáka doma. Je to zlato. V kleci nedělá nějaký extra humbuk, nechá se pomazlit, olíže vám dekolt a v jednom kuse chrní :D S pejskem jsou kamarádi jen přes klec. Když ho vyndáme ven, pes ho začne zběsile olizovat, čumákem šoupat po podlaze a i když si nemyslím, že by ho zakousl, tak by ho určitě udlachnil. Občerstvení chutnalo, atmosféra byla fajn a po odchodu všech jsem mohla uklízet nanovo :D Co už... 

Pokud jde o dárky, nic extra jsem si nepřála. Většinou od členů naší rodiny dostanu nějakou drobnost a peníze k tomu, takže si nakonec sama koupím to, co jsem chtěla, nebo co mi procházením obchodů zrovna cvrnkne do nosu.  

Ještě jednou bych chtěla poděkovat všem partnerům, se kterými spolupracuji a od kterých mi ve schránce přistálo nějaké narozeninové překvapení. Za zmínku rozhodně stojí nadílka od Dermacolu, která byla kompletně růžová a plyšová k tomu. Ten župan je prostě úžasný! 

To by bylo vše :) Mějte se krásně a v dalším článku už se vrátím opět k tomu, čemu je zasvěcený tento blog - kosmetice.

Vaše A.