VYHRÁLA JSEM│1. MÍSTO CZECH NAIL CUP POSTER - SOAK OFF KATEGORIE JUNIOR

úterý, června 28, 2022

 Ahoj krásky,
už je to nějaký ten pátek, co jsem sledovala živé vysílání z Prahy z vyhlášení soutěže Czech Nail Cup a následně skoro v infarktovém stavu brala schody po čtyřech, abych sdělila manželovi, že jsem vyhrála :D Tímto článkem bych vám chtěla přiblížit celou cestu za mým prvním vytvořeným posterem a následně první výhrou. Takže se pohodlně usaďte, protože to nejspíš bude dlouhý. Být stručná, to je to, co já moc neumím.

O tom, že nějaká nehtařská soutěž tady u nás existuje, jsem věděla poměrně dlouho, ale nikdy jsem neměla odvahu se přihlásit. Když už jsem měla možnost zúčastnit se kosmetického veletrhu, který se konal v Praze, s obdivem jsem sledovala soutěžící, které soutěžily na místě a hlavou se mi honilo, pod jakým tlakem asi dotyčné musí být a co za díla jsou schopné během několika desítek minut vytvořit. Mít klobouk, určitě bych smekla, ale zároveň jsem věděla, že tento typ soutěžení nebude nic pro mě.

Roky plynuly. Nehtům jsem propadla víc a víc, začala jsem pracovat ve svém studiu a nehty se tak nějak staly moji součástí. Během asi poslední třech, možná čtyř let, jsem zjistila, že kromě soutěžení někde "na živo" existuje i kategorie, kdy svoji práci vytváříte doma a výsledkem je poster/plakát na zadané téma. To musí být pohoda! To určitě zkusím, říkala jsem si. Jenomže ona to není taková prdel, jak se na první pohled zdá. Jasně, máte dostatek času si vše připravit, promyslet, naplánovat, ale i tady se musíte řídit několika pravidly, které poster musí splňovat, abyste zbytečně nepřišly o body. Pokud bych měla nějaké kritérium uvést, tak například to, že na fotce musí být vidět všech deset nehtů, nebo, což je poslední rok novinkou, modelkou nesmí být sama nehtařka. Další situace, při které se můžete trošku zapotit, je moment, kdy se máte domluvit s fotografkou, kadeřnicí a kosmetičkou, aby se to vámi vymyšlené veledílo mohlo jednou pro vždy zvěčnit. Viděla jsem i postery, které představovaly obyčejně vyfocené fotky ještě nějakým digitálním foťákem a dole nechybělo oranžové datum. Nic proti gustu, ale já když už mám jít takhle s kůží na trh, prostě chci, aby to mělo nějakou štábní kulturu a nějak to vypadalo, proto jsem se rozhodla pro vytvoření mého dream teamu, kdy jsme každá svoji trochou přispěly do toho pomyslného mlýna a výsledkem bylo ono první místo. Pokud ovšem disponujete nesmírnou šikovností, namalovat si kamarádku, udělat jí nehty, učesat ji a nafotit si ji můžete samozřejmě samy, ono totiž tohle to všechno není zadarmo. Nemluvě o tisku posteru v určitém rozlišení a formátu a následném odeslání do Prahy. Ale to jsem vzala vše poměrně ze široka a dost obecně, takže zpět k věci..

Soutěžní a výherní fotografie je ta vlevo.

Kdo mě zná, tak ví, že já jsem prostě kreativní duše. Potřebuju pořád něco tvořit. Ať už na těch nehtech, doma, nebo kdekoliv, nesmírně mě to naplňuje a baví a vytvořit poster byl takový můj sen, od kterého jsem zároveň nic neočekávala. Chtěla jsem vědět, jaké to je spolupracovat s ostatními a na něčem se společně podílet a díky holkám se mi to povedlo. Minulý rok jsem si projížděla výsledné práce soutěžících a říkala jsem si, že další rok bych to zkusila taky. Nešlo mi opravdu o nic, pouze o tu zkušenost, protože bez zkušenosti se nemůžete hnout z místa. Bylo mi jedno, jestli se umístím, nebo ne. Do soutěže jsem šla s obrovskou pokorou a respektem, protože mi bylo jasné, že každá nehtařka, která se přihlásila, ze sebe určitě chtěla dostat to nejlepší. Jakmile se spustily registrace, vyplnila jsem veškeré údaje, zvolila si kategorii, kterou jsem si vybrala (byla to soak off, takže gellak), vše odeslala, zaplatila registrační poplatek a začala jsem přemýšlet, jak by výsledný poster mohl vypadat. Téma mojí kategorie bylo RED & GOLD, MATT & GLOSS... 

Ještě před tím, než jsem byla pevně rozhodnutá se přihlásit, jsem si vyhlídla modelku. Nikču už několikrát fotila moje fotografka Maruška a říkala jsem si, že jestli bych někdy chtěla dělat poster, budu na něm chtít mít právě Niky. Holku, která je nesmírně fotogenická a prostě vám to "prodá xichtem". Teď ještě aby o focení a nehty vůbec stála. Jak se říká - líná huba, holý neštěstí. Zeptala jsem se a tradááá, přislíbení propůjčení obličeje a hlavně rukou jsem měla v kapse. Děkuji, kotě! 

O fotografce jsem měla také hned jasno. Maruška mě už jednou fotila, je to velký sympaťanda a holčina s velkým potenciálem, co se focení týče. S Niky se znají, zkušenost s focením mají taky, takže značka ideál. Kadeřnici jsem měla vybranou už dávno před tím, než mě vůbec napadlo se někdy nějaké soutěže zúčastnit. S Magdou, která má své kadeřnictví a zároveň dělá kadeřnicím mistrovou na učilišti, jsem kdysi jezdila po různých kadeřnických soutěžích a líčila jsem jí modelky. V té době jsem se líčení hodně věnovala, bavilo mě vytvářet různé tutoriály, takže jsem byla pokaždé moc ráda, když mě oslovila. Magda měla vždy vše perfektně dotažené do detailu. Vymyšlené účesy, které její svěřenci dělali a také vše okolo, od kostýmů, po celkový dojem nebo nejmenší detaily, díky kterým pravidelně obsadili první příčky. Věděla jsem, že i v tomhle mi kromě vlasů bude skvěle nápomocná. A tak se i stalo. Korunu, kterou můžete vidět na fotce, dělala právě ona. Pokud jde o makeup, tam jsem měla jasno snad po první návštěvě jejího Instagramu. Markétka je neuvěřitelný talent a s obličejem vám udělá zázraky. Doslova. Zkusila jsem tedy všechny holky oslovit a ani nevíte, jak jsem byla vděčná, že moji nabídku přijaly. 

Na samotné focení jsme se domlouvaly poměrně pozdě. Zbýval asi týden do ukončení registrací. Každopádně se vše stihlo bez různých komplikací. Nehtíky jsem Niky udělala v pátek a v sobotu dopoledne jsme se sešly v ateliéru a šlo se na věc. S holkama jsme se zároveň domluvily, že bychom z takového focení mohly udělat tradici, ať už by se jednalo o soutěž nebo ne. Každé z nás totiž poster skvěle posloužil jako reklama/propagace svojí práce a navíc, Maruška buduje svůj nový ateliér, ve kterém by byl snad i hřích něco takového nespáchat. Hrozně moc se těším na další spolupráci a ani teď, skoro po třech měsících od vyhlášení, jim nepřestávám být vděčná, za jejich ochotu, čas a energii, kterou do posteru daly. 

Protože mě od Prahy dělí nějakých 200 km a dvě malé děti doma, vyhlášení jsem se, bohužel, nemohla zúčastnit. Výhru mi ovšem úžasné organizátorky poslaly. Studio mi tak nově zdobí krásný pohár, diplom a společně jsem v balíčku našla tašky od sponzorů s nejrůznějším materiálem k vyzkoušení. Chcete mi nahlédnout do hlavy? Vědět, co se v ní dělo v moment, kdy jsem vyhlášení sledovala? Samotnému vyhlášení samozřejmě předcházelo poděkování všem, co se na celé soutěži podílely, nechyběla společná fotka všech organizátorů a šlo se vyhlašovat. Jak už jsem psala, moc jsem si od toho neslibovala. Jak už to tak bývá, po vytvoření nehtů jsem si říkala, že tohle mohlo být možná jinak a tamto jsem taky mohla udělat třeba lépe. Takže jsem to prostě brala jako zkušenost a pro příště už budu vědět, na co si dát pozor a co případně zlepšit, Začalo se vyhlašovat, Říkala jsem si, tyjo, když už bych si měla pomýšlet na nějaké místo, brala bych klidně i to třetí. Vyhlásili jméno, ne moje. Napadlo mě, no, tak to už se klidně můžu přestat dívat, to je prostě marný Veroniko, třetí nebudeš tak co. Vyhlásilo se druhé místo. Jé, Ivetka, tu znám, Super! Tak si ještě počkám na to první a půjdu dolů dětem uvařit večeři. Abych měla klid, zašila jsem se totiž do ložnice, ať můžu vyhlášení sledovat v klidu. Chystali se vyhlásit první místo a v tom jsem to uslyšela. Veronika Novákovááááá... TY VOLE COŽE? TO NENI MOŽNÝ! DOPRDELE! CO MÁM DĚLAT? CO SE DĚLÁ V TAKOVEJ MOMENT? POTŘEBUJU NĚKOHO OBEJMOU... HONZOOOO! (letím dolů ze schodů a skáču mu kolem krku, ten samozřejmě nechápe, hrozně těžko se mi mluví, dejchám a dejchám, nevěřím tomu) JÁ TO VYHRÁLA! Gratuluje mi a podává mi kytku s tulipánama, kterou už mi ale dal asi čtvrt hodiny před tím, než jsem se odebrala nahoru :D Děti nechápaly, co se děje. Maminka vyhrála! Následně kolem mě začaly poskakovat i ony a já byla šťastná. Za to, že něco, na čem jsem se podílela a do čeho člověk dal energii i nějakou tu korunu, se prostě vyplatilo a sklidilo to své ovoce. Každému bych přála ten povznášející pocit. 

Byla jsem vděčná. A jsem. Stále.  
Zbožňuju tu práci a doufám, že je to i vidět. 

Tady můžete nahlédnout na tvorbu mých týmových šikulek:

Mějte se krásně!
Veronika 

You Might Also Like

1 komentářů

VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA

Všechny mé fotografie, videa a celý obsah blogu jsou chráněny autorským právem. Obsah blogu nesmí být bez mého souhlasu žádným způsobem použit nebo kopírován.
Veronika Nováková @2012-2023

KONTAKT

Neváhejte mě kontaktovat
93.novakova@seznam.cz
+420731610327

Pravidelní čtenáři